?

Log in

No account? Create an account

September 2010

S M T W T F S
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Tags

Page Summary

Syndicate

RSS Atom
Powered by LiveJournal.com

Sep. 2nd, 2010

Začínáme

 Tak jo. Už kdovíjak dlouho mám LJ a používám ho k tomu, abych parazitila na stránkách přátel a měla přístup k uzamčeným tématům...takže jsem si řekla, že bez výmluv a odkládání začnu právě teď, protože mám pocit, že mezi mnou a pár lidmi se zvětšuje takové to jakési informační vakuum a je logické, že při setkání, když už konečně vyjde, se člověk omezí na pár základních informací a ten zbytek už je pryč. Nehledě na to, že představa místa, kam se čas od času dá něco napsat, není nepříjemná.
  (Vsuvka: Aha, teď jsem si vzpomněla, že vlastně mám blog, už velice, velice dlouho nepoužívaný - no nic, vrhnu se sem, ať se procvičím v jazycích:-) )
Ale zároveň rovnou upozorňuji, že LJ rozhodně není stylem mého života a že k tomu, abych vyťukala pár těch písmenek, se většinou musím nejdřív více či méně dokopat, rozhodně to ze mně netryská samo jako z některých jinch grafomanů, takže to tady bude takové...trochu...zatuchlé a nevětrané? Lít rozhodně nebude, kapat však doufejme ano, někdy možná dokonce třeba i mrholit:-)
 A proč vlastně začínám dneska? Je to v podstatě symbolické - dneska mi, teoreticky vzato, začala škola, protože byl zápis. A zítra mám, aby to bylo vtipné, zápis druhý - na svou vysněnou psychologii, ALE (opravdu velké ALE), je to na padagogické fakultě a ještě ke všemu bakalář, takže "klasické" psychologii poměrně vzdálené, obzvlášť co se uplatnění týče. Celé prázdniny se ve mně střídají fáze psychologické krize s psychologickým nadšením - teď jsem zrovna v krizi. Říkám si, jestli to má vůbec cenu, jestli to není jen dokazování si něčeho (jo, jsem dobrá, že studuju dvě výšky), popřípadě slepé pokračování ve vytyčených kolejích.
 Jen tak pro ilustraci: Můj plán byl takový, že bych první rok zkusila zvládnout oba obory, poté psychologii na rok přerušila, dodělala si magistra a potom až ty dva zbývající roky psychologie. Což v důsledku znamená, že bych před sebou měla ještě 4 roky studia, což mi přijde možná už trochu moc. Podotýkám, že tahle psychologie není dálková, takže prezenčně. Takže ve 26 letech vylezu ze školy s tím, že mám k magistrovi druhého bakaláře. 
 První semestr by, dle dosavadního rozvrhu na stránkách školy, zvládnout snad šel, s tím, že mi hromadu předmětů (poměrně zajímavých a pro úvod do studia důležitých) uznají (což ještě nevím, teprve budu podávat žádost), protože už něco takového za sebou mám. Ale otázkou je, nakolik se tyto předměty liší v úrovni, obsahu a formě podání. Dalším semestrem už si vůbec nejsem jistá, protože v něm na magistrovi máme pětitýdenní kontinuální praxi, na té psychologii už toho taky bude víc, na uznání už to moc nevypadá, co jsem se koukala, jeden, dva předměty maximálně. I vyvstane tedy problém, jak být a fungovat na dvou místech zároveň. A obojí dělat jen tak napůl se mi taky nechce. Nehledě na to, že teď jsem si začala uvědomovat takové věci, jako je třeba to, že po mně budou chtít něco platit a ani přes horečné pátrání na stránkách PF se mi nepodařilo zjistit, kolik. Zákon o VŠ je doopravdy obecný a snažit se dovolat na studijní je poměrně marný.
 V současné době jsem na tom tak, že ač jsem si jistá, že psychologie mě opravdu zajímá a je to něco, s čím bych chtěla být ve styku dál, vážně přemýšlím o tom, že bych na ten zápis zítra nešla a v klidu a pohodě si studovala "svůj" obor, samozřejmě s dalšími věcmi kolem, ve kterých bych chtěla pokračovat a  psychologie mi je může lehce hatit. Jenže jsem to jak blbá roztrubovala po okolí, rodina tvoří kapitolu sama pro sebe a taky by to znamenalo, že jsem člověku, který byl při přijímačkách hned za mnou, zbytečně znemožnila studium.
 Resumé zní následovně: Zítra tam nejspíš půjdu (protože to se prostě nedělá, nejít k zápisu, na který člověk jít má...a co by tomu řekli lidi...), poptám se na ty poplatky a podobné věci (které už bych měla mít dávno vyřízené, kdybych to nenechala plavat), zapíšu se...a pak se uvidí, jak dlouho tam vydržím. Musím se ale přiznat, že si momentálně docela vyčítám, že jsem nepodlehla první atace psychologické krize a neposlala jim hned začátkem července papírek, že ke studiu nenastoupím, ať místo mně vezmou někoho jiného. Nehledě na to, že mám neodbytný pocit, že tyhle věci jsem měla mít už dávno vyřešené a ne nad nimi hloubatr poslední den před zápisem.
 No, povedlo se mi začít (výlevem...no nic), co se nálady týče, poměrně adekvátně vzhledem k počasí (teď ještě vybrat nějakou tu náladu z předlouhého sloupku anglických slovíček), ale zároveň jsem si tím, jak jsem to sem psala, povedlo utřídit si nějaké drobnosti. (Že bych tam fakt nešla?) Případné čtenáře výlevu prosím o shovívavost a přeji méně zmatená vlastní entries:-) 
Tags: